S účinností od 1.1.2014 je problematika nájemních vztahů upravena ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále „OZ“), který jako nový všeobecný kodex soukromého práva nahradil zákon č. 40/1964 Sb. Nová právní úprava s sebou přinesla řadu dílčích změn, které se týkají i závazkových vztahů mezi pronajímateli a nájemci.

Účelem kauce v nájemním vztahu je zajištění nároků pronajímatele vůči nájemci - dlužné nájemné nebo jiné povinnosti vyplývající z nájemního vztahu. Výše peněžité jistoty se určí dohodou smluvních stran, avšak kauce nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Z výše limitu je zcela patrný rozdíl ve staré a nové úpravě OZ. V případě staré právní úpravy mohl pronajímatel požadovat pouze trojnásobek nájmu.

Garanční kauce na Flatio
Flatio tuto problematiku řeší jednoduše pomocí programu Garanční kauce. Reflektuje tak na leckdy složité situace nájemních vztahů, mezi něž patří mj. škodní události. Na Flatio nájemníci kauci neplatí, místo toho slouží jako záruka pro majitele bydlení právě Garanční kauce.
Garanční kauce je určena všem poskytovatelům pronájmů a pokrývá ty případy, kdy je na jejich majetku způsobena škoda. Garanční kauce se vztahuje na škodní události za více než 5 000 Kč. Nevztahuje se na ceniny, umělecká díla, běžná opotřebení nemovitosti či nedoplatky na službách, sdílené či společné prostory. Výše garanční kauce, kterou Flatio poskytuje, představuje částku 250 000 Kč na každý byt. Jedná se tedy o efektivní nástroj, který poskytovatelům bydlení zaručuje kompenzaci škod na majetku. Nutno dodat, že se nejedná o pojištění domácnosti a kauce se nevztahuje na plnění, které by mělo pokrýt právě pojištění domácnosti.
Dobrý den, ke konci roku 2016 mi skončila nájemní smlouva a při předání bytu došlo ke krátkému a pro mě zcela nečekanému sporu. Byt jsem opouštěl dle domluvy na Silvestra. V nájemní smlouvě mám napsáno, že "Po ukončení nájemního vztahu pronajímatel vrátí složenou kauci nájemci při převzetí bytu". Převzetím bytu jsem rozuměl vrácení klíčů přímo pronajímateli, ten však na Silvestra v budově nebyl, byl tam pouze domovník, kterému jsem měl klíče předat. To jsem však domovníkovi odmítl, protože jsem se chtěl držet nájemní smlouvy a zároveň jsem věděl, že pan domovník kopie klíčů od bytu má, takže k němu bude mít normální přístup. V NOZ jsem se dočetl, že otázka vrácení kauce není příliš upravena (např. termín jednoho měsíce už tam není). Pan pronajímatel mi tvrdil, že vrátit kauci mi mohl klidně až za půl roku apod. a že je jedno, co je napsáno ve smlouvě, načež mi chtěl ještě odečíst dva dny z nájemného, protože jsem klíče nevrátil včas, ale až dnes 2.1. ráno (to si pak rozmyslel). Termín 2.1. jsme měli dohodnutý pro vrácení kauce. Kdo byl v právu, já nebo pan pronajímatel? Platí znění občanského zákoníku či věta v nájemní smlouvě, která uvádí vrácení kauce při převzetí bytu? Dá se převzetím bytu rozumět předání klíčů správci budovy a nikoli přímo pronajímateli? Děkuji za odpověď. Josef
OdpovědětVymazat