Nájem bytu v Rakousku je upraven stejně jako v České republice na zákonné úrovni. Základním právním předpisem, ze kterého je nutné vycházet, je Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch (ABGB), který vstoupil v platnost již od roku 1812. Tento všeobecný občanský zákoník rakouský používá obecný pojem Bestadvertrag, který zahrnuje jak pojem nájmu (Miete), tak i podnájmu (Pachtvertrag). Nájmem v této právní úpravě rozumíme úplatné přenecháním věci za účelem jejího užívání.
Jak již vyplývá ze samotného stáří zákoníku, pravidla nájmu bytu byly ve velké míře dotvořeny judikaturou, kterou musíme zohlednit. Jinak tomu nebylo ani při vymezení pojmu bytu. Bytem se v rakouském právu rozumí „samostatná a stavebně uzavřená část budovy, která je způsobilá sloužit uspokojování potřeby bydlení“.
Forma nájemní smlouvy není stanovena, lze tedy nájemní smlouvu uzavřít jak písemně, tak i ústně. Základní náležitosti, jež nájemní smlouva musí obsahovat, jsou uvedení pronajímatele a nájemce, předmět nájmu a to včetně všech vedlejších prostor, výše a doba trvání nájmu.
Pro zánik nájmu bytu je rozhodné, zda nájem byl sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. U nájmu na dobu určitou je rozhodný termín zániku nájmu, který je uveden ve smlouvě.
Smlouva na dobu určitou i neurčitou může být vypovězena jak pronajímatelem, tak nájemcem. U nájmu na dobu neurčitou pronajímatel může vypovědět nájem bytu jen z důležitých důvodů za podmínky dodržení zákonných lhůt. Výpovědní lhůta je ve většině případů jeden měsíc, nicméně i zde hrají roli důvody, pro něž byla výpověď učiněna.
0 komentářů :
Okomentovat