Každá
fyzická osoba, která pronajímá byt, případně jinou nemovitost, má dle
současného právního řádu povinnost příjmy plynoucí z nájmu řádně zdanit.
Jak příjmy zdanit upravuje zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů
(dále jen „ZDP“).
Máte 2 možnosti
Základem
daně jsou příjmy plynoucí z nájmu. Ten lze přitom snížit o výdaje
vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z nájmu. Poplatník má dvě
možnosti, jakým způsobem uplatnit výdaje. Může uplatnit prokazatelně vynaložené
výdaje, tedy ty výdaje, které přímo souvisí s nájmem, a to i vyšší než
jaké příjmy obdrželi z nájmu (musí je však reálně něčím doložit, povinné
je v takovém případě předložit evidenci výdajů). Pak by základ daně byl
nulový a tedy i samotná daň by byla nulová. Zadruhé může uplatnit paušální
náklady ve výši 30 % z příjmů z nájmu, nejvýše však do částky 600.000,-
Kč. Druhá varianta je tedy výhodná pro ty poplatníky, kteří na dosažení příjmů
z nájmu nevynaložili výdaje dosahující 30 % příjmů z nájmu. Způsob
uplatnění výdajů přitom nelze zpětně měnit (např. dodatečným daňovým
přiznáním). Pro úplnost, příjmy a výdaje se uvádí v příloze číslo 2 k daňovému
přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Danit musí každý
Danit musí každý
Z výše
uvedeného je patrné, že není rozhodující, zda pronajímatel pronajímá předmět
nájmu krátkodobě, střednědobě či dlouhodobě. Daňovou povinnost má vždy, bez
ohledu na dobu nájmu. Důležité je zejména vést si řádnou evidenci příjmů a výdajů.
Byť pro evidenci příjmů a výdajů z nájmu neexistují žádná formální pravidla, je
zásadní, aby bylo možno ze záznamů jasně vyčíst potřebné údaje, a tak bylo možné
příslušnému úřadu předložit řádné daňové přiznání.
0 komentářů :
Okomentovat